Jdi na obsah Jdi na menu

Výlet do Marcheggu 14.03.2010

20. 3. 2010

Tento víkend byl opět ve znamení střapečku :-) V sobotu jsme se s paničkou jely rozběhat do Blanska. Zatímco v Brně svítilo sluníčko, v Blansku na Palavě ještě vládla zima. Běhalo se na neobvyklém povrchu sníh-písek-sníh, ale zvládla jsem to na jedničku! 

Panička si tentokrát zaběhla taky pořádnou porci - dvakrát se přetrhlo lanko a třikrát musela znovu natahovat dráhu :-))) Mě se to líbilo, páč jsem si aspoň pořádně zakousala do střapečku a taky jsem na paničku dohlížela, jestli správně natahuje - a neudrželi mě ani přivolaní pomocníci :-)

To hlavní mě ale teprve čekalo - v neděli jsme se v plné sestavě vydali za hranice všedních dnů - na profesionální dostihovou dráhu do rakouského Marcheggu. Páníci byli zvědaví, jak se mi bude líbit běh na travnatém oválu, a taky se báli, jak to dopadne s jejich chatrnou němčinou, chi!

V Marcheggu nás překvapilo neskutečně milé přijetí, profesionální zázemí a přístup trenéra a hlavně báječná dráha s trávníkem měkkým a pružným jako koberec. Místo střapečku tady sice mají dummíka, ale pro začátek mi na něj přivázali i střapec. Dověděli jsme se, že nechrti běhají sólo a pro začátečníky je připravena rovinka 40m + 40m.

Poté, co jsem v paddocku předvedla etudu ála divoký kůň, mi pan startér pustil celých 120m a pak i zbytek 360m dlouhého oválu. Letěla jsem jako o závod a přitom vřískala radostí na celé kolo. Páníci se dmuli pýchou a kolem padaly uznalé pohledy a slova jako "ausgezeichnet, ausgezeichnet..."

Odpoledne jsem běžela ještě dvě kola na 360m. Poslední už bez střapečku, jenom s dummíkem. Vůbec mi to nevadilo. Dummík je vlastně pešek a na spodním konci má takový malý žlutý třásničky. Tak jsem jim je v cíli všechny okousala. Kupodivu jsem za to nedostala sekec, ale pochvalu, jak jsem na dummíka krásně fixovaná... Jo, to by mi šlo :-)))

Páníci mi ještě zakoupili tréninkovou kartu, a já jsem tak vykročila své první krůčky k rakouské dostihové licenci. Cestou domů jsme spala a zdálo se mi, že jsem v ráji - mám celou dráhu sama pro sebe, střapeček nekličkuje a valí pěkně pořád rovně... Myslím, že se mi to líbí ještě víc než coursing. Asi ze mě bude dostihák :-)))