Jdi na obsah Jdi na menu

Veliké pokroky 16.02.2009

21. 2. 2009

Únor začal móóóc slibně. Nejdřív nás na cvičáku pan Učitel Tom skoro-pochválil za pokrok, který panička udělala při aportu. (Panička sice aportovat neumí, ale pracujeme na tom - zatím se se mnou přetahuje o uzel :-)

Na další hodině nás zcela nečekaně pochválila paní Učitelka Katka. Nejdřív za chůzi u nohy a potom za povel lehni, který se v našem podání pomalu ale jistě blíží k dokonalosti :-))) Zničehonic jsem se totiž rozhodla, že mi panička nemusí podávat piškotek až k zemi, ale já si lehnu hned, jak řekne, a to prosím úplně až dolů bříškem na sníh. (Když to panička prvně viděla, tak se musela štípnout, páč si myslela, že jí šálí zraky :-)

Potom jsme pilovaly ještě povel "vstaň" ze sedu a z lehu. To vám je úplně jednoduché! Panička jenom mávne piškotkem a já hned vyskočím tak, aby mi ten piškotek mohla pohodlně zasunout přímo do tlamičky :-D

A vůbec nejlepší  bylo, že na poslední hodinu s náma na cvičák přijel i páník a na vlastní oči viděl, jaká jsem šikovná. Ze začátku jsem na něj musela dávat trochu pozor, protože tajně drbal cizí hafany, ale jinak to bylo moc fajn :-)))