Jdi na obsah Jdi na menu

Písek 12.-14.12.2008

15. 12. 2008

Na víkend jsme se s paničkou po delší době vydaly do Písku. Cesta byla děsná, protože pršelo a sněžilo nejednou, a tak jsme se po silnici ploužily jako hlemýždi. Dobře jsem si ale všimla, ale to bílé venku netaje, ale zůstává ležet na zemi. Sníh! Někde u Tábora panička zastavila a pustila mě na pole. To bylo rodeo! Chytala jsem vločky a válela sudy ve sněhu. Panička měla co dělat, aby mě dostala zpátky do auta :-)

Celou sobotu jsem věnovala empirickému výzkumu ohledně poživatelnosti sněhu a nejen tomu. Vynalezla jsem úplně nový způsob pohybu. To se jako přikrčím, sklopím ocásek, zvednu přední nohy a strašně moc běžím jenom zadníma. Myslím, že to vypadá, jako když startuje letadlo (ale panička řiká, že to vypadá jako bláznivý psisko :-) Taky jsem zjistila, že na sněhovém poprašku, kde prosvítají stromy a tráva, je tečkovaný Ališoun prakticky neviditelný - narozdíl od kachen, kosů, koček a podobné havěti :-)))

Na sobotní oběd se u nás zastavila howavartice Amy z Prahy. Měla s sebou oba páníky a byla na mě úplně hodná - za celej den zavrčela jenom jednou - fakt! Panička mě ale dost naštvala, protože asi na 5 minut vzala ven jenom Amy a mě nechala doma. Při návratu jsem jí to pěkně osladila. Vítala jsem jí tak divoce, že prosila o milost. Já jí dám, tahat si domů cizí psy! Tady je ALIŠOUNOVO!!!