Jdi na obsah Jdi na menu

Coursing v Blansku 30.8.2008

1. 9. 2008

Tahle sobota byla úplně príma den. Hned po obědě mě páníci vzali na krátký výlet, protože páník je zraněn (viz obrázky) a paničce tvrdil, že delší výstup by určitě nevydržel :-) Dojeli jsme do Březové nad Svitavou, kde páníci zaparkovali u potoka, abych se mohla vykoupat, a pak jsme vyrazili po naučné stezce na "dobře ukrytou rozhlednu Járy Cimrmana." Ta byla ukrytá opravdu moc dobře, protože páníci se ztratili a na rozhlednu jsme místo lesem dorazili přes veliké pole. To se mi moc líbilo, protože jsem se mohla probíhat a taky zkoumat spoustu zajímavých pachů...

cestou-na-rozhlednu.jpg

Páník se samozřejmě musel podívat až úplně nahoru na rozhlednu. Já jsem se ho asi dvakrát pokusila zachránit, ale nakonec mě panička přemluvila a počkaly jsme na něj dole :-) Zvládnul to docela dobře na to, že teď má jenom tři packy.

venkovska-romantika.jpg

Při návratu k autu se ukázalo, že páníci vůbec nemají smysl pro humor, protože mi nechtěli dovolit, abych si hrála se slepicema. Byl tam taky velikej barevnej kohout a ten se mi líbil úplně nejvíc. Chtěla jsem si ho vzít s sebou domů, ale panička mi to zakázala, kohout někam utek a pak jsme odjeli. Škoda.

Z Březové jsme kupodivu nejeli rovnou domů, ale do Blanska. Páníci mě vzali na velikou louku, kde byla hromada pejsků a všichni štěkali. Nejdřív jsem si myslela, že štěkají na mě a trochu jsme se bála. Naštěstí tam byly taky Aimee a Rosie s páníkama a s kamarádkou Cherry. Ta byla celá rozčilená, protože ostatní psi honili po louce takovej střepeček s kožešinou, kterej děsně rychle utíkal - prý se tomu říká coursing.

Pak přišla řada na mě: S paničkou jsme vyrazily na trať za tím malým střapcem. Panička běžela hrozně pomalu - dvakrát jsme na ní musela počkat. Bylo mi jí líto, tak jsem se vrátila, skočila na ní a pořádně jí olízala nos. Jenomže panička vůbec neměla radost, páník se mi smál a všichni říkali, že tahle se coursing neběhá... Tak jsme to zkusili znova a já jsem si vzpomněla na ty slepice a na toho barevnýho kohouta a najednou to šlo samo! Oběhla jsem celou louku a v cíli už na mě čekali páníci a chválili mě. Chtěla jsem si vzít domů aspoň ten střapec, ale museli jsme ho tam nechat pro ostatní hafany. Ach jo! Ale i tak myslim, že ten coursing mě bude bavit.

uz-ho-mam.jpg

 

Náhledy fotografií ze složky Coursing v Blansku 30.8.2008